|
|
Taneční škola Brno
Slawinski, Olena ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu zpracovaného v 4. semestru bakalářského studia v rámci předmětu AG033. Předmětem zpracování této bakalářské práci je vypracování projektové dokumentaci pro projekt novostavby taneční školy. Navržena budova se nachází na parcele umístěné na křížení ulic Milady Horákové a Příkopu, řešeny pozemek spadá do městské části Brno-Zábrdovice. Jedná se o zástavbu v rohové proluce. Vzhledem k umístění stavby bylo rozhodnuto udělat vyšší budovy pro využití menší půdorysné plochy a seskupit v jedné stavbě několik funkci najednou, tím se k základnímu projektu se přidalo krátkodobé ubytování pro studenty a hudební škola. Základní myšlenkou projektu byla integrace nové stavby do okolí, vzhledem k obrovské velikosti proluky a následující velikosti samotné stavby byla navržená budova vzhledově rozdělená do dvou celku. Navržená budova má na výšku pět nadzemních podlaží a jedno podzemní. V podzemním podlaží se rozmísťuje parkování pro osobní auta návštěvníků a pracovníků, dále je tam umístěné kotelna a TZB místnost budovy. První nadzemní podlaží je reprezentativní pro školu, jelikož obsahuje velký polyfunkční sál, kavárnu pro návštěvníky. Dále v tomto podlaží se nachází rozlehlé předsálí-galerie, šatny a hygienické místnosti pro návštěvníky. V druhém nadzemním podlaží se umísťují výukové místnosti pro zpěv a hudbu a taky dva tanečních sály ve východní části budovy. V západní části se rozmísťují kanceláře ředitelství a vyučujících školy. Nad prostorem polyfunkčního sálu se nachází místnost zvukaře. Třetí nadzemní podlaží je celé uřčeno pro taneční a hudební činnost, nachází zde velký sál s šatnou řešenou také pro imobilní. Podél jižní čelní fasády se rozmístily učebny pro hudbu a zpěv. Dispozice čtvrtého a pátého podlaží je identická, v těchto dvou podlažích bylo navrženo ubytování pro studenty zajištěné formou dvoulůžkových pokojů s vlastním příslušenstvím a kuchyňkou na podlaží. Také v těchto podlažích jsou studovny a prádelny určené
|
|
|
Základní umělecká škola
Šimíčková, Alžběta ; Hudcová, Šárka (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby Základní umělecké školy. Jedná se o zděný objekt, částečně podsklepený, se dvěma nadzemními podlažími. Přístup do domu je orientován na sever. Objekt má půdorys do tvaru písmene U a je zastřešen plochou střechou s hydroizolací z modifikovaných hydroizolačních pásů. Obvodové zdivo v nadzemních podlažích je navrženo z keramických tvárnic POROTHERM a v suterénu z tvárnic ztraceného bednění Diton. Stropní konstrukce jsou navrženy z předpjatých stropních panelů Spiroll. Celý objekt je zateplen kontaktním zateplovacím systémem. Při návrhu vnějšího vzhledu budovy byly zohledněny regulativy okolní zástavby, která je tvořena domy s plochými střechami. Rovněž barevné a materiálové řešení vycházelo z těchto principů. Kombinací bílé a cihlové barvy je vytvořen moderní vzhled, který umocňuje horizontální oddělení jednotlivých pater kontrastní barevnou linií v šedém provedení. Součástí areálu nové školy jsou i rozsáhlé venkovní prostory atria a parková plocha jižně navazující na atrium, které mohou být využívány pro venkovní výuku a veřejné produkce.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
| |
|
|
Rozvíjení hudebnosti pomocí hry na housle
PODROUŽEK, Daniel
Bakalářská práce pojednává o rozvíjení hudebnosti v souvislosti s hrou na housle. Zaměřuje se na rozvoj hudebnosti dětí a žáků základních uměleckých škol. V historické části se zaměřuje na historický vývoj houslí a smyčce. Dále nabízí krátký nástin dějin houslařství. První část uzavírá kapitola o vývoji nejvýznamnějších houslových škol v Evropě. Metodická část na houslovou hru nahlíží z pedagogicko-psychologického hlediska. Úvodní kapitola druhé části se věnuje diagnostice hudebnosti a předpokladům ke hře na hudební nástroj. V šesté kapitole je charakterizováno vzdělávání na základní umělecké škole v souvislosti s platnou legislativou a kurikulárními dokumenty. V poslední kapitole jsou komparativní metodou porovnány vybrané školy hry na housle pro začátečníky a následně okomentovány autorem práce.
|
|
|
Dějiny vzdělávání v Domažlicích v letech 1945 - 1968
KŮSTKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá dějinným vývojem vzdělávání v Domažlicích v letech 1945-1968. Práce je rozvržena do pěti kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Zpočátku se věnuji školské legislativě, která měla také vliv na vývoj školské soustavy. Následně je nastíněna stručná historie města a jeho školství od druhé světové války do roku 1968, které nám slouží k dotvoření obecného pohledu na toto téma. Další kapitola se již zabývá základním školstvím, kde je věnována pozornost konkrétním školám. Zde je zmapován vývoj budov škol, učitelský sbor, žáci a jejich školní výuka, ale také důležité události, které určitým způsobem zasáhly do života školy. Poslední část práce je zaměřena na mimoškolní vzdělávání, a to zejména na vývoj hudební školy, která je zařazena také do školské soustavy.
|
|
|
Současná podoba výuky flétny v ZUŠ
Paterová, Martina ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnou podobu výuky příčné flétny v základních uměleckých školách. První kapitola blíže seznamuje se šesti vybranými metodikami a metodiko-učebnicemi z českého i zahraničního prostředí. Zaměřuje se na to, jaké názory mají různí autoři na otázky týkající se dechu, nátisku, postoje při hře, držení nástroje a nasazení tónu. Druhá kapitola je sestavena z analýzy odpovědí respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Na základě odpovědí respondentů bylo zjištěno, že flétnu vyučují v ZUŠ kvalifikovaní pedagogové, kteří nevyučují pouze podle jedné metodiky, ale kombinují více přístupů najednou. Nejvíce se zabývají aspekty hry jako je dech, postoj a držení nástroje. Se svými žáky pracují nejvíce na interpretaci přednesových skladeb a volí k tomu klasickou, klavírní korepetici. Jako pokrokovou vnímá současnou podobu výuky více než polovina respondentů a někteří z nich sami navrhují změny, které by přispěly ke zkvalitnění výuky.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.